Komunikace mezi kandidátem a recruiterem může probíhat mnoha
kanály, ale pořád se jedná především o hlas (telefon) nebo text (e-mail). Právě
textová podoba je asi nejrozšířenější.
K článku mě motivovala zkušenost jednoho JavaScript
developera, který dostal mailem nabídku zaměstnání na Java Developera a v odpovědi
se pozastavoval se nad tím, proč je tak špatně zacílena.
Podívejte se na screenshot pokračující konverzace mezi recruiterem
a osloveným kandidátem:
Komunikace dál pokračovala, ale to důležité bylo řečeno. Teď mále zamyšlení…
Představte si, že kandidát je jednorožec dobře skrytý
v hustém lese. Lovec (recruiter) má dvě varianty. Buď ho bude pečlivě stopovat,
zjišťovat jeho silná a slabá místa a ve správnou chvíli ho dobře mířenou ránou
(oslovením) „skolí“, nebo vleze do bombardéru a celý les zasype tunou bomb.
I varianta číslo dvě může znamenat úspěch, ale pravděpodobně
tím naštvete další obyvatele lesa, kterých se Váš lov vůbec netýká, a ztížíte
práci dalším lovcům. Nehledě na to, že zrovna nepřispíváte životnímu prostředí
(kultuře náboru).
Je logické, že nelze individuálně oslovit stovky lidí (někdy
i u jednotlivce je to problém). Je lepší se ale zamyslet, proč vůbec tolik lidí
oslovovat v souvislosti se specializovanou technickou pozicí. Jiný důvod
než naplnit firemní KPI’s se hledá těžko.
Jasně, statistika je statistika a on se třeba někdo chytne…
ale dalších X si upraví spamový filtr nebo smaže profil a příště se k nim
žádná jiná (třeba životní a dobře mířená) nabídka nedostane. Nehledě na to co
řeknou svým přátelům (pravděpodobně dalším ajťákům).
Není problém dnes pořídit software, který za Vás bude
posílat maily, hledat nové kontakty nebo posuzovat kvalitu kódu kandidáta a kdyby
to šlo, recruitery by už nahradil. Jenže počítač nemá emoce a jeho schopnost
komunikovat je omezená.
Recruiter je, a měl by i nadále být, zdrojem skvělých
pracovních příležitostí. Newslettery nechme strojům.
Žádné komentáře:
Okomentovat